25. července (Učit se, učit se, učit se... angličtinu!)

25. července (Učit se, učit se, učit se... angličtinu!)
25. července (Učit se, učit se, učit se... angličtinu!)
Známý revolucionářův citát přesně vystihuje to, co by studenti-zdravotníci z Phulpahari měli dělat ve vztahu k angličtině. Protože jsem je v jejich snaze chtěl podpořit, rozhodl jsem se ujmout vyučovacích hodin a zároveň tak získat svou první zkušenost z druhé strany, od katedry.

 

Pro nastartování jejich budoucí kariéry to bude velmi důležité. V Západním Bengálsku mě celkově překvapila převažující povrchní nebo nulová znalost angličtiny. Samozřejmě se najdou i světlejší výjimky, ale jako hlavní dorozumívací jazyk se mezi místními používá většinou hindština. Pro rozvíjející se indickou ekonomiku, která má ambice dohánět Čínu, to ale není moc dobrá zpráva, protože zatímco čínština si v posledních letech získává na Západě určitou pozornost, o hindštině a bengálštině se to říct nedá. Do doby, než se to změní, tak nezbývá jiná možnost. Dnes platí, že ne všichni angličtí mluvčí zde mají důležité postavení, avšak všichni, kteří jsou tady důležití, jsou schopni se domluvit anglicky. Znalost tohoto jazyka je minimálně jízdenkou na vlak, který je může odvézt pryč z chudoby, takže stojí za to věnovat tomu pozornost.

Nemají to ale místní vůbec lehké. Bengálština používá vlastní písmo včetně číslic, takže setkání s latinkou znamená nutnost seznámit se s úplně novou abecedou. Angličtina má i jinou logiku skládání vět a všechno korunuje fakt, že slova se v ní jinak vyslovují, než píšou. V rámci předchozí školní docházky se studenti již s angličtinou nějak seznámili, ale jejich znalosti je dost povrchní. Jsou zvyklí poslouchat cizí mluvené slovo, snažit se mu rozumět a musím uznat, že toto jim jde dost dobře. Horší to je, když mají sami něco říct, nebo napsat. Samostatnou kapitolou je už zmiňovaná výslovnost. Kromě klasických chyb tady málokdo umí vyslovit klasické „s“, které je zaměňováno za „š“, což je asi nejvýraznější zdejší specifikum. Proto musím občas hodně napínat uši, když se jim snažím porozumět.

Po prvotním vzájemném seznámení se a provedení srovnávacího testu, který odhalil největší slabiny, jsme tak položili důraz na výslovnost, kterou je angličtina velmi specifická. Seznámili jsme se všemi výslovnostními znaky, naučili se správně hledat ve slovníku a podle toho i výslovnost identifikovat. A co nás ještě čeká? V plánu je podívat se třeba na správné pořadí písmen v některých slovech, zopakovat základní věty pro základní komunikaci, aby se adekvátně rozvinula i schopnost samostatně mluvit. Teprve poté se budeme moct směřovat rozvoj jazyka hlavně do oblasti zdravotnictví, zejména do rozšiřování slovní zásoby. Je to běh na dlouhou trať, ale stojí za to se ho zúčastnit.