Jaká může být motivace německých ortopedů jet léčit do Indie?
"V první řadě bych rád sdílel vlastní zkušenosti, a to s lidmi, kteří o to mají zájem. Snad to řeknu srozumitelně: nejde mi jen o to jednoduše předat určitou znalost a dovednost, ale i v trochu přeneseném slova smyslu splatit to, co jsem již dříve ve svém životě obdržel. Ve druhé řadě může být mou motivací holý fakt, že mě to prostě baví."
Existují nějaké rozdíly mezi africkými zeměmi a Indií co se týče zdravotní péče?
"Ano, a velké. Když přijedete do Ugandy, uvidíte opravdu zaostalý stát, zatímco když přijedete do skupiny zemí jako je Indie, Čína, nebo Brazílie, uvidíte rozvíjející se ekonomiku. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v Indii je v podstatě jakákoliv péče dostupná, což znamená, že za určitých okolností je ji možno získat. Problém je v tom, že taková péče není dostupná pro všechny, protože to znamená nutnost mít jistý obnos peněz, který chudí lidé nemají. A právě toto v Africe neplatí: tam jsou zkrátka některé věci nedostupné, protože ani neexistují na místním trhu."
Takže chudoba v Ugandě a chudoba v Indii nejsou úplně totéž?
"Myslím, že je mnoho druhů chudoby. Ale Indie má vlastní vnitřní zdroje na to, aby se tato nepříznivá situace změnila, což v Ugandě neplatí."
Každá z takovýchto cest, kterou jste v minulosti podnikl, za sebou má určitě řadu příběhů pacientů. Věřím, že řada z nich musela končit „happy endem“, ale určitě bylo nemálo i těch smutnějších. Vzpomínáte si na nějaký zajímavý případ, který pro vás byl opravdovou výzvou?
"Ve svém životě musím rozlišit dvě období. To první bylo zhruba před třiceti lety, kdy jsem do těchto rozvojových zemí přicházel poprvé a kdy pro mě bylo výzvou skoro všechno. Velkou výhodu, kterou teď mám, je těch třicet let zkušeností. Dneska jsem šťastný, že je mám a jsem rád, že je mohu sdílet s dalšími lidmi. Nyní je proto mým posláním do těchto zemí s sebou přivézt více, než si odvézt."
Takže ani s nedostatkem lékařského vybavení to někdy není oříšek?
"Ne. Pokud je někdo opravdový chirurg, musí umět operovat i s vidličkou a nožem. Tohle je samozřejmě nadsázka, ale platí, že i při nedostatku musí být člověk schopen vyjít s tím, co má, aby dosáhl rozumného výsledku."
Odskočili jsme od příběhu některého pacienta, vzpomínáte si na některý z nich?
"Jsme v Indii, proto zmíním případ jednoho pacienta z Phulpahari, který přišel s velmi bolestivým zánětem kolena. Do měkké tkáně se mu asi před třemi měsíci dostala infekce a způsobovala mu po celou dobu značnou bolest. Z chirurgického pohledu je její odstranění jednoduchá operace, ale pro tohoto pacienta to muselo být opravdové vysvobození, protože tou bolestí musel trpět řadu měsíců. Od doby, kdy se zranil, nebyl léčen patřičným způsobem, a to jsme nyní napravili. Dneska jsem ho viděl naposledy, a když jsem se na něj podíval, byl evidentně šťastný, měl radost ve tváři. V takovém případě je moje mise splněna."
Jaké jsou nejčastější příčiny zranění pacientů, kteří přijdou v rozvojové zemi pod ruku ortopedovi? Jedná se jen o drobné nehody?
"Nevím, jaká situace v Indii, ale evidentně je tu mnoho dopravních nehod. Následky násilí jsem neviděl, ale v Ugandě to bylo velmi časté, protože tam je úplně jiná bezpečnostní situace."
Vezměme si typickou nemocnici v rozvojovém státě, třeba takovou, v jaké se právě nacházíme. Co považujete pro fungování takové nemocnice důležité?
"Hlavně to, aby personál nemocnice měl jeden cíl, který vždy a za všech okolností sleduje: poskytnout pacientovi řádnou péči. U nás v Německu se stále častěji lékařská péče poskytuje jako byznys, což se navzájem někdy může vylučovat. Ale v této nemocnici je to naopak, takže splňuje hlavní cíl, který si její zakladatelé stanovili. I tak ale musíme řadu věcí zlepšit."
V čem konkrétně vidíte ten prostor?
"Musíme rozložit odpovědnost na více ramenou, brát v potaz různé názory. Tak, aby každý mohl z vlastního přesvědčení říct: není to jen moje nemocnice, ale naše nemocnice. Zatím mi tohle trochu chybí."
Máte velkou rodinu, manželku a šest dětí. Jak berou Vaše zahraniční cesty?
"Některé cesty jsem podnikl ještě za svobodna, jinak by to nešlo tak snadno (smích). Ale moje manželka ví, že rád cestuju, takže mě tentokrát pustila."