Díky mnoha organizacím, jako je například česká Likvidace lepry, se daří nacházet nemocné a poskytovat jim potřebné léky. Ty jsou účinné a levné, nevýhodou je, že léčba trvá poměrně dlouho. Snahou organizací, které s leprou bojují, je proto nyní zamezení šíření nákazy. V posledních dvou letech tak testovali lék Rifampicin (antibiotikum), který ale nedostává nakažený leprou, ale lidé, kteří s ním žijí a jsou nejvíce ohroženi přenosem nákazy.
Jak to celé funguje? Jakmile se v terénu podaří diagnostikovat lepra, pacient okamžitě dostane klasickou léčbu (kombinaci silných antibiotik označovanou jako MDT). Lidé v jeho okolí jsou pak vybízeni k tomu, aby užívali zmíněný Rifampicin, lékaři jim ho samozřejmě zajistí. V zemích, které se s leprou potýkají, je totiž problém opatřit si i mnohem běžnější léky. „Z našich poznatků vyplývá, že tato léčba snižuje riziko přenosu nákazy o 50 – 60%. Je to proto pro nás nová strategie, jak pomoci lidem v okolí nakaženého,“ potvrzují zástupci Nadace Novartis, která se zabývá bojem s leprou.
Program léčení lidí v okolí nakaženého označují jako LPEP program. Nejprve ho vyzkoušeli v Indonésii, poté v Indii, Barmě, Tanzánii a na Srí Lance. Kromě většího zaměření na okolí pacientů se mění i způsob práce zdravotníků. Vyhledávají především ty oblasti, kde se objevuje více nakažených. Nadace Novartis potvrzuje, že pro objevení těchto oblastí a účinné práce v nich jsou potřebné malé týmy expertů, které během jedné návštěvy daného místa zvládnou zařídit vše potřebné. Jde o způsob, kterým funguje česká Likvidace lepry především v Libérii. Malé týmy složené ze dvou, tří lidí vyrážejí na dvou až třítýdenní výjezdy, při kterých monitorují situaci a v případě potřeby rovnou zahajují léčbu.
Článek byl publikován v Katolickém týdeníku č. 2018/05
Autor: Tomáš Kutil, redaktor Katolického týdeník